Pokus o prekmurskou gibanicu + recept :-)

Nejprve musím říct, že se moc omlouvám, že tady dlouho nebyl žádný příspěvek, ale poslední dobou jsem neměla příliš čas něco slovinského péct či zkoumat. V únoru mě čeká jedna hodně zajímavá a důležitá akce ve Slovinsku, tak se mi snad již povede poctít svou návštevou vyhlášené Cacao v Lublani. :-)

Konečně jsem se tedy dokopala k realizaci mého nápadu upéct prekmurskou gibanicu. :-) Tenhle slovinský dezert je totiž moc dobrý a chtěla jsem ho vytvořit i doma. Musím ale říct, že se jedná o poněkud náročnější recept, takže mi s tím pomáhala mamka. :-) Pár ingrediencí jsem si trochu upravila (do máku jsem vmíchala povidla) a vynechala jsem rozinky (nemám je prostě ráda). Malinko jsem měla obavy, jak dopadne výsledek. Jestli to nebude taková menší katastrofa. :-) A povedlo se! :-)

PREKMURSKA GIBANICA

těsto

500 g hladké mouky

150 ml - 200 ml vlažné mouky

1 vejce

2 lžíce oleje

špetka soli

náplň mák

200 g mleté máku

100 g cukru

trocha skořice

100 ml horkého mléka

ALE já použila polovinu již hotové makové náplně do které jsem vmíchala tři velké lžíce povidel.

náplň ořech

200 g  mletých ořechů

50 g cukru

trochu skořice

ALE já smíchala ořechy s cukrem a teplým mlékem.

náplň tvaroh

500 g tvarohu

1 vejce

100 ml kysané smetany

trochu vanilky

150 g cukru

dvě lžíce rozinek v rumu

ALE já místo rozinek do směsy vmíchala rum. 

náplň jablka

500g - 300 g jablek

30 g cukru

trocha skořice

kůra s jednoho citronu

ALE já do směsy nedávala citrónovou kůru a jablek jsem měla zhruba 300 g. 

1. nejprve si připravte těsto a nechte odležet zhruba hodinu

2. připravte si nejprve makovou náplň, já jsem si to trochu ulehčila tím, že jsem použila již hotovou makovou směs, která se pouze míchá s vodou či mlékem a do ní jsem dala tři lžíce povidel

3. poté si začněte připravovat ořechovou náplň - ořechy smíchejte s cukrem a skořicí a chvilku povařte, já ještě přidala trochu mléka, aby to nebylo příliš suché

4. pak přejděte k náplni číslo tři, což je tvaroh, smíchejte tvaroh s kysanou smetanou, cukrem a vejcem, někdo může přidat i rozinky, ale já přidala pouze rum

5. připravte si poslední náplň, a to jablečnou, jablka se musí oloupat a nastrouhat (můžou se i nakrájet) a rozvaří se v hrnci s cukrem, vodou a skořicí

6. z těsta si rozválejte tenké placky a začněte střídat těsto a náplně - já jsem volila tuto variantu:  těsto - mák - těsto - tvaroh - těsto - jablka - těsto - tvaroh - těsto - ořechy - těsto

7. vrchní a poslední plát těsta potřete trochou kysané smetany, já to ještě posypala mandlemi

8. vložte do předehřáte trouby a zhruba hodinu pečte na 180 stupních

Celkově musím říct, že tenhle recept je skutečně hodně náročný. Jak časově, tak celkově to není určitě pro začátečníky. Já osobně zůstanu při svém slovinském pečení věrná potici - je poněkud jednodušší. :-) Jinak je gibanica vynikající a já si jí příště s chutí dám v nějaké cukrárně ve Slovinsku. :-) 

 těsto

 náplně - jablková a ořechová

 náplň - makovo-povidlová

náplň - tvarohová

upečená gibanica :-)

Týden ve Slovinsku

Je už strašně dlouho, co jsem sem přidala poslední článek. Poslední dobou není příliš času na pečení a vaření dle slovinských receptů, protože téměř pořád někde jsem. :-( Nicméně sem musím přidat krátký report mého nedávného pobytu ve Slovinsku. :-) Ve Slovinsku jsem strávila fantastický týden, který byl více méně pracovní - spousta setkání se zajímavými a milými lidmi a také badatelská návštěva Zgodovinského arhivu v Celje (ten považuji za absolutní špičku mezi archivy, které jsem kdy navštívila). Krom tohoto značně náročného programu jsem si našla čas i na zkoumání slovinských jídel a dalších výrobků určených ke konzumaci, abych měla matroš pro články na blog. :-) Stále tedy ještě plánuji upéct slavnou Prekmurskou gibanicu - jeden z top slovinských dezertů, ale myslím, že po tomhle parádním týdnu sem určitě hodím i recepty na další výborné slovinské pokrmy, které jsem měla možnost ochutnat. :-)

Vzhledem k tomu, že jsem začátkem října oslavila 25. narozeniny, rozhodla jsem to "oslavit" tím, že si ve Slovinsku nakoupím nějaké slovinské dobroty. :-) Takže jsem si krom dárků pro domů vezla v kufru spoustu výborných potravin, které v  Čechách bohužel nekoupím. Mléčnou čokoládu Gorejnku, čokoládu na vaření Gorenjku (chci udělat čokoládovou poticu :-)), čokoládu v prášku Gorenjku, speciální pivo Union, cappuccino Barcaffé, borůvkový puding, čaj 1001 Cvet ... Škoda, že už nezbylo místo na moje oblíbené Laško a borůvkový džus Fructal. :-(

 

Speciální pivo Union - celkem jsou 4 druhy, ale já jsem sehnala v Lublani "jen" tři

Šumi - slovinské bonbony

Tak je asi zase čas na další článek na mém blogu. :-) Tentokrát o bonbonech, které se vyrábějí přímo v hlavní městě Slovinska Lublani. Musím ale říct, že já osobně moc bonbony nejím (čokoládu mám radši :-D), ale ty od Šumi mi moc chutnaly. :-) Při každé své návštěvě Slovinska jsem si všimla, že se dají koupit v úplně každém supermarketu a také mi přišlo, že jsou tam hodně oblíbené mezi dětmi. :-) Historie bonbonů Šumi spadá již do roku 1876, kdy jistý Franz Šumi založil v Lublani firmu s názvem Šumi bonboni d.o.o. Byla to nejdříve spíše jen malá výrobna sladkostí. Až jeho žena Josipina to nechala rozšířit na továrnu. To se stalo v roce 1905. V roce 1917 Josipina Šumi umírá, a tak továrnu přebírá její dcera Evgenija Hribar s manželem Dragotinem. Před rokem 1937 se v továrně vyrobilo ročně 1.500 kg bonbonů, pečiva (myšleno pravděpodobně ve smyslu sušenek), marmelád. Po druhé světové válce je továrna znárodněna a získává nový název - Továrna bonbonů, čokolády a pečiva Šumi (Tovarna bonbonov, čokolade in pečiva Šumi). Zajímavý je rok 1968, kdy je poprvé vyroben bonbon s tekutou náplní VISOKI C. O tři roky později se zde začnou vyrábět bylinkové bonbony Herba - osvěžující bonbony z 13 bylin. Pro samotnou továrnu je důležitý rok 1974, kdy se stěhuje na nové místo - Šmartinsko cesto, kde se nachází dodnes. V roce 1980 se začínají vyrábět měkké ovocné karamelky Fru Fru.

Další info o historii firmy Šumi najdete zde :-)

Jak již bylo výše napsáno, tak firma Šumi vyrábí několik velkých druhů bonbonů, které mají své názvy:

1. Šumi - převážně tvrdé cucavé bonbony, existuje velká řada druhů - Happy MIX kids, Visoki C, Šššum jabolko - jediné bonbony, které jsem od Šumi ochutnala (jsou moc dobré, vevnitř je šumák :-)), Šššum cola, Svileni lešnik - nejsem si jistá, ale podobné bonbony jsem ochutnala v ČR, pamatuji si jen, že byly vyrobeny ve Slovinsku :-D, Alpski biser, Bonlimon, Švicarski mentol ...

2. Fru Fru - převážně měkké karamelky a gumové bonbony, druhů není jich tolik jako v případě Šumi - Sweet football, Sweet power, Cola, Fruit jelly, Sour worms, Fruit planet ...

3. Herba - bylinkové bonbony, velký výběr různých druhů - MIX, Original, Alpin mint, Orange and Mint, Salvia and Honey, Eucaliptus, Blackcurrant and Echinacea, Orange and Ginger...

Šumi Šššum jabolko - existuje ve dvou velikostech - tohle je menší pytlík :-)

Šumi Šššum jabolko - zadní strana - při focení jsem si všimla, že popisek je zde i v češtině! :-)

Takže pokud zavítáte někdy do Slovinska, určitě si kupte nějaké bonbony od firmy Šumi - jsou totiž opravdu moc dobré. :-)

Gorenjka - slovinská čokoláda

Přidávám další příspěvek věnovaný slovinskému produktu. Tentokrát se budu psát o čokoládě Gorenjka, kterou mám moc ráda a vždy když jsem ve Slovinsku si nějakou musím koupit. :-) Snažila jsem se něco vygooglit o historii této čokoládovny a pár informací jsem našla přímo na oficiálních stránkách firmy Gorenjka. Továrna vznikla v roce 1922 v městečku Lesce (Horní Kraňsko tedy Goreňsko - zde se např. nachází i hl. město Ljubljana). Drobnou zajímavostí je, že se zde během zhruba prvních 20 let své existence se výroba neustále zvyšovala až na 50 tun ročně - dnes takové množství jsou schopni vyrobit během 10 dnů. :-) Znakem Gorenjky se stalo srdce, mělo znázorňovat Bled, který už v té době byl velmi známým turistickým střediskem. Z dalších zajímavostí nesmím zapomenout, že po druhé světové válce byla továrna Gorenjka znárodněna a přejmenována na Goreňskou továrnu na čokoládu - takhle zní doslovný překlad ze slovinštiny. :-) V roce 1958 pak získala jméno GORENJKA, továrna na čokoládu Lesce. Co se týče vývozu, tak ten začal po válce v roce 1953 - čokoládovna tehdy vyvezla do Velké Británie 2000 kg mléčné čokolády. V roce 1964 se ke Gorenjce připojila i továrna na bonbony a pečivo Šumi - o tom bude více napsáno v nějakém mém dalším příspěvku. :-) V roce 1997 se změnila barva obalů čokolád - červená, stalo se tak u příležitosti 75. výročí založení firmy a v této barvě jsou obaly těchto čokolád dodnes. :-) Co se týče vývoje čokoládovny Gorenjka, tak více se dozvíte na Gorenjka - i když je to jen ve slovinštině. :-)

Co se týče dnešních produktů firmy Gorenjka, tak jejich velké množství. Dělí se do několika druhů:

1. mléčná čokoláda - zde několik variant - mléčná, mléčná s celými lískovými ořechy, mléčná se sekanými lískovými ořechy, mléčná s rozinkami a lískovými ořechy, mléčná s nugátem, mléčná s nugátem a celými lískovými ořechy,  mléčná s mandlovým nugátem, mléčná s lískooříškovým krémem,  mléčná s ledovou náplní (tohle je jediná příchuť, která mi fakt nechutná), mléčná s burizony - jeden čas vyráběla Gorenjka i mléčnou s celými mandlemi, bohužel už dávno není v nabídce - byla excelentní. :-)

2. hořká čokoláda - zde také několik variant - hořká s brusinkami a acai - 53%, hořká s mátou - 53%, hořká - 70%, Mistica originál - 70%, Mistica s pomerančem - 70%, Mistica s brusinkami a jablkem, Mistica s malinou - výborná čokoláda, lituji že nelze koupit v ČR

3. čokoláda s burizony - existují pod značkou Bali - Bali mléčná, Bali hořká, Bali kostky - tuhle čokoládu moc nemusím ani v ČR, takže jsem si jí nikdy ve Slovinsku nekoupila.

4. výrobky na vaření - čokoláda na vaření Chef - verze 400g a 200g - 45%, čokoládový prášek - uvažuji, že si něco z toho ze Slovinska přivezu na pečení :-)

5. sušenkové pečivo - různé druhy mini rolád a mini kostek - tenhle sortiment vůbec nevyhledávám, je to na mě příliš sladké (raději mám klasickou čokoládu)

6. speciální nabídka - aktuálně mléčná s lentilkami, mléčná s nugátem věnovaná slovinským hasičům (v zimě měli ve Slovinsku strašné mrazy a moc jim hasiči pomohli), čokoládové pralinky s mléčným a lískoříškovým krémem, Minis - malé čokoládky Gorenjka (kupovala jsem je teď při poslední návštěvě Slovinska - výborné!)... - zjevně jde o variabilní část sortimentu, který  není stálý a se může měnit

Já mám ze všech druhů nejraději klasickou mléčnou, ale určitě nepohrdnu žádným krom dvou - rozinkové a s ledovou náplní. :-D Mrzí mě, že je to další z věci, kterou v ČR nekoupíte - i když jednou jsem Gorenjku sehnala v Tescu v Karlových Varech - bylo to však jen jednou a od té doby nic. :-(

Gorenjka mléčná se sekanými lískovými ořechy :-)

Mini Gorenjka s mandlovým nugátem - moooc dobré! :-)

Na co se můžete těšit v srpnu na tomto blogu :)

Vzhledem k tomu, že aktuálně nemám žádný recept přeložený, tak mě napadlo sem hodit krátký příspěvek s drobnou pozvánkou na to, co vás zde na blogu bude čekat v srpnu. Určitě se tady objeví články o slovinské čokoládě Gorenjka (mám jí moc ráda) a bonbonech Šumi. :-) Dále se budete moc těšit na recept na prekmurskou gibanicu (jsem zvědavá, jak se mi povede upéct). Uvidím, co ještě dalšího stihnu přeložit a pak také upéct či uvařit. Možná se ještě nějaký zajímavý recept tady během srpna objeví. :-) No a určitě bych sem chtěla přidávat články pravidelněji. :-)

Děkuji všem za návštěvu mého blogu! :-) Hvala lepa za obisk mojega bloga! :-)

Ajvar

V posledních dnech intenzivně pracuji na svojí diplomce, a tak jsem si řekla, že bych si mohla trochu odpočinout přidáním dalšího příspěvku s receptem na blog. :-) Tentokrát se budu věnovat populární příloze ajvaru. Ajvar nemá původ ve Slovinsku - pochází ze Srbska a jeho název znamená kaviár (v Bělehradu je prý velice oblíbený). Je to čalamáda připravená z červených paprik s lilkem, česnekem a chilli (domácí se vyrábí z pečených paprik), ale lze jí vyrobit i z rajčat, paprik a cibule - viz recept v tomhle příspěvku. Myslím si, že kreativitě při jeho přípravě se meze nekladou. :-) Po druhé světové válce se ajvar stal velmi populární v Jugoslavii jako salát (příloha). Ve Slovinsku můžete ajvar koupit v každém supermarketu - já jsem domů jednu skleničku koupila ve Sparu, kde jsem vybírala mezi několika značkami. Poprvé jsem ho ochutnala v mojí oblíbené menze na Rožné při loňském semestrálním pobytu v Lublani - byl jako příloha k pljeskavici (placka ze směsy mletých mas). Musím říct, že mi moc chutnal. Je to výborná příloha právě k mletému masu. :-)

Ajvar ze slovinského Sparu :-)

AJVAR - rajčatovo-paprikový

5 kg zdravých a zralých rajčat
2 kg masitých paprik
1 kg cibule
5 dl octa
5 dl oleje
2 dl hořčice
feferonky a sůl dle chuti

1. nejprve veškerou zeleninu nakrájíme na plátky a necháme dobře odkapat v sítku, aby se odstranila přebytečná tekutina

2. druhý den přivedem do varu ocet, olej a sůl, pak přidáme nakrájenou zeleninu a vaříme dokud nevznikne hladká směs

3. přidáme dle chuti hořčici a feferonky (buď nakrájené na kostičky nebo sušené) a pořádně zamícháme

4. směsí naplníme skleničky a dobře uzavřeme

Slovinský film na MFF, volby ve Slovinsku a první pokus o upečení burku :)

Po pauze znovu přidávám nový příspěvek. Od toho posledního se staly dvě zajímavé události spjaté se Slovinskem. Takže nejprve na začátku července byl v Karlových Varech tradiční Mezinárodní filmový festival a já se jako každý rok snažím vždy jít na nějaký slovinský film. Letos jsem v programu objevila dokonce dva - Razredni sovražnik a Drevo. Nakonec jsem zvolila ten první a musím říct, že tak skvělý slovinský film jsem dlouho neviděla (v Divácké ceně nakonec obsadil krásné 10. místo s průměrem 1,29). Rozhodně je to nejlepší slovinský film, který jsem kdy viděla (lepší jak Vesna a Kajmak in marmelada, které jsou moje nejoblíbenější slovinské filmy). :-) Moje nadšení po shlédnutí jsem se rozhodla bezprostředně sdělit režiséru Roku Bičekovi. Udělala jsem mu očividně velkou radost (jeho nadšení zvýšilo i to, že jsem na něj mluvila slovinsky :-D). Ještě se se mnou ochotně vyfotil a podepsal mi vstupenku. :-) Jakmile se dostanu znovu do Slovinska, musím si koupit DVD. :-)

Druhou událostí jsou volby, které se minulý týden konaly ve Slovinsku. Bohužel v českých mediích o nich nebyla jediná zmínka, takže jsem musela pročítat slovinské zpravodajství. :-/ Byla jsem docela napnutá, jak dopadnou, protože vím po svých pobytech ve Slovinsku, že Slovinci jsou lehce radikální národ, který si jen tak nenechá něco líbit. Se skutečně velkým náskokem vyhrál Miro Cerar - právník a syn významného slovinského gymnasty (medailisty z LOH), který svou politickou stranu SMC založil jen 6 týdnů před volbami a neměl jasně definovaný program. Trošku to připomíná úspěch Andreje Babiše a jeho ANO při posledních volbách v ČR. Podle mě Miro Cerar vyhrál, protože chce bojovat s korupcí (ta pálí i nás, ale nepřijde mi, že by s ní někdo z českých politiků chtěl skutečně něco udělat :-/). Osobně mi přijde jako velmi slušný člověk, takže jsem zvědavá, jak se zhostí své nové funkce slovinského premiéra. :-)

A také jsem se rozhodla něco slovinského upéct. Původně jsem plánovala, že udělám prekmurskou gibanicu, ale nakonec jsem zkusila připravit burek, když to úplně slovinské jídlo není (spíš balkánské, ale ve Slovinsku se dá koupit na každém rohu). Z receptů jsem si zjistila, že je to pouze tažené těsto s různou náplní, takže jsem si to nakonec upravila dle sebe. Vzhledem k tomu, že doma v lednici jsem nenašla nic, co by se mi hodilo do slané náplně, rozhodla jsem se udělat burek nasladko s tvarohem. :-)

Burek - Míša version

těsto:

250 g hladké mouky (prosáté)

1 lžíce octa

3 lžíce oleje

1 vejce

trocha vody

1. smíchejte mouku, ocet, olej, vejce dohromady a přidejte vodu

2. těsto propracujte do bochánku a dejte minimálně na 15 minut odležet do lednice

náplň:

250 g měkkého tvarohu

2 lžíce moučkového cukru

1 vejce

půl pytlíčku skořicového cukru

trocha mléka

1. smíchejte všechny ingredience a přidejte trochu mléka, aby směs nebyla příliš hustá

2. můžete nechat chvíli odležet

1. nejprve si musíte rozválet těsto - aby bylo co nejtenčí

2. na rozválené těsto dejte tvarohovou směs a opatrně začněte těsto zatáčet (jako u štrůdlu)

3. zatočené těsto ještě zatočte jako hada a dejte péct na 180 stupňů zhruba na nějakých 30 minut

Tvarohová náplň :)

Před upečením :)

Po upečení :)

Nakrájený burek :)